Zahrady a GIYOU

Zahrada je místem setkávání přírody a člověka. 

Pečujeme o ni a ona se postupně stává součástí našeho života.

Z jedné takové zahrady v Čechách vyrostlo GIYOU.

Proč vytváříme zahrady

Koncept zahrady si uchovává význam napříč kulturami po tisíciletí. Zahrady vznikají z potřeby vytvořit krásnější a úrodnější svět, než ten, ve kterém žijeme. Místem pěstování, požitkářství, reality, meditace, hry smyslů a zážitků, reprezentace, estetiky, učení. Kultivovanosti, spontánnosti i neočekávaného. Užitkového i dekoračního. A vždy poskytující člověku osvěžení.

A přestože je zahrada symbol exkluzivního prostoru, nedá se plotem oddělit od okolního světa a světem zůstává.

Podoby zahrad

Od starověkých perských zahrad přes palácové a botanické zahrady až k malým zahrádkám za domem. Jejich podoba se mění podle krajiny, kultury a lidí, kteří je vytvářejí. Některé slouží reprezentaci, jiné poznávání a pěstování. Další jsou osobním místem pro každodenní život.

Zahrady v dějinách a představách

Starověké zahrady Persie, mýtické zahrady, Epikurova zahrada. 

Zahrady světa

Velkolepé historické zahrady, jako například Zahrady ve Versailles, Orto Botanico di Padova , Zahrada Sigiriya/Garden of Sigiriya na Srí Lance, The gardens of the Real Alcázar Palace ve Španělsku, Kenroku-en Garden v Kanazawě, Butchart Gardens in British Columbia v Kanadě, Blenheimský palác a zahrady v Anglii, Zahrady Letního paláce/ Summer Palace Gardens nebo  Alnwick Garden. 

Zahrady v Čechách a na Moravě

Jako například Průhonický park, Vrtbovská zahrada, Park zámku Lednice, Zámecký park Lány nebo Květná zahrada v Kroměříži.

Osobní zahrady

Mnoho zvláštních zahrad  jako například Monetova zahrada v Giverny nebo Sissinghurst zahrady.

A ještě více soukromých zahrad a zahrádek lidí po celém světě, včetně té zahrady, která inspirovala vznik GIYOU.

Zahrada, ze které vyrostlo GIYOU

GIYOU vzniklo v prostředí historické venkovské usedlosti v Čechách. Živá zahrada byla součástí našeho domova a každodenního života dříve, než vznikla první šperkařská květina.

Pozorování květin, jejich tvarů a proměn se setkalo se šperkařskou tvorbou. Ze stříbra a zlata začala vznikat zahrada, jejíž květiny se postupně vydávají do dalších domovů.

Spojení se živou zahradou zůstává. Připomíná nám pozornost k jednotlivým detailům i k celku a úctu k tomu, co tvoříme a o co pečujeme.

Od jedné květiny k zahradě

Každá květina má vlastní tvar a charakter. V zahradě se však setkává s ostatními. Z jejich vzájemných vztahů, blízkosti i prostoru mezi nimi vzniká celek.

Podobně žijí šperkařské květiny GIYOU. Jednotlivé květiny jsou samostatné. Lidé je vybírají, spojují do kytic, rozdělují do menších váz a znovu aranžují.

Jedna květina je začátkem. Další přibývají s časem, podle osobního výběru nebo jako dary. Každá šperkařská zahrada tak získává vlastní podobu i historii.

Zahrada, člověk, domov

Smysl zahrady se naplňuje také tím, co v ní lidé prožívají. Chvílí o samotě, společným jídlem, návštěvou nebo rozhovorem.

Šperkařské květiny vstupují do podobných situací. Darujeme je, stavíme na společný stůl, žijeme s nimi doma. Postupně se spojují s konkrétními lidmi, událostmi a vzpomínkami.

V tom pro nás pokračuje myšlenka zahrady: vytvářet krásné místo pro život a pečovat o to, co nás spojuje.