Na Jungmannově nám. v Praze vyrostla nová zahrada

Hledali jsme vhodné místo pro umístění našeho prvého kamenného obchodu GIYOU květin v centru Prahy. Přáli jsme si, aby místo bylo pro lidi příjemné a dobře dostupné, bylo navštěvováno obyvateli Prahy i zahraničními návštěvníky a mělo více klidu než přeplněné nákupní třídy. A jsme rádi, že výběr skončil u Jungmannova nám., i kvůli jeho atmosféře a historii.

Historie náměstí

Volný prostor nepravidelného tvaru zde existoval již ve středověku. Říkalo se mu Na Pískách a v době Karla IV. náměstí P. Marie Sněžné. Dnešní název dostal v 1878, při příležitosti umístění sochy Josefa Jungmanna. Ten v přilehlé Jungmannově (tehdejší Široké) ulici žil až do své smrti v 1847.

Ve 13. stol.  byl prostor jeden z mnoha míst před staroměstskými hradbami, kde se křížily historické cesty. A k významu přispělo založení Nového Města v 1348. Karel IV. měl s křižovatkou velké plány a prostoru měl dominovat chrám P. Marie Sněžné.

Velkou proměnou prošlo náměstí v 1 ½ 20. stol. Vzhledem k vzrůstajícímu významu bulvárů na hradbách se poklidné náměstí ocitlo v centru rozvoje moderní Prahy. Hlavním momentem bylo pak postavení sochy Jungmanna, které z místa udělalo plnohodnotný velkoměstský prostor, následně dotvořený stavbami po obvodu.

Františkánská zahrada

Jedna z nepochybně nejpříjemnějších zahrad otevřených pro veřejnost v centru Prahy.

Její historie spadá do 1348.  Ve stylu středověkých klášterních zahrad ji budovali karmelitáni od Panny Marie Sněžné. Karmelitáni ji využívali na pěstování léčivých bylin, zeleniny, koření i ovocných stromů.

K dalším úpravám došlo po roce 1604, kdy zahrada změnila vlastníka, převzal ji řád františkánů. Po vyplenění kláštera i vedlejšího chrámu pražskou spodinou a venkovskými loupeživými bandami byla v 1708 znovu založena.

Veřejnost do Františkánské zahrady poprvé vstoupila v roce 1950, po vyhnání františkánů komunisty. Tehdy se také propojila s Václavským nám. pasáží Alfa. Dnes je Františkánská zahrada volně přístupná. Vstup je do ní z Jungmannova nám. nebo pasáží Alfa nebo pasáží Světozor z Vodičkovy ulice.

Kostel Panny Marie Sněžné

Kostel byl založen Karlem IV., která ho spolu se založením kláštěra daroval řádu karmelitánů. Současná podoba chrámu zahrnuje z původního projektu pouze kněžiště (presbytář) a ambit. Původní projekt chrámu byl zamýšlen jako 100 metrů dlouhá dvouvěžová stavba, jejíž výška střední lodi měla dosahovat 40 metrů. A měl tak soupeřit se Svativátksou katedrálou a s klášterním kostelem na Zbraslavi. Roku  1603 císař Rudolf II. daroval klášter s kostelem františkánům. Roku 1611 za vpádu pasovských vojsk zfanatizovaný lid klášter napadl a zabil čtrnáct mnichů, kteří byli 2012 blahořečeni jako Čtrnáct pražských mučedníků.

Socha Jungmanna

Prostranství náměstí dominuje pomník Josefa Jungmanna od sochaře Ludvíka Šimka a architekta Antonína Barvitia z 1877. Bývá označován za jeden z nejlépe umístěných pomníků v Praze. Protože v ½ 19 stol. bylo náměstí rušnou křižovatkou, pomník byl situován uprostřed. Na základní kámen při stavbě pomníku poklepal František Palacký a odhalení pomníku v roce 1878 bylo spojeno s významnou národní manifestací.

Jungmannovo nám. 20, Lancome Beauty Institute

Dům (v současné době v užívání Lancome Beauty Institute) patří k bloku samostatně stojící starší historické zástavby. Původní dva renesanční domy při frantatiškánském klášteře (zachované sklepy) byly barokně upraveny a sjednoceny v pol. 18. stol. Dnešní klasicistní vzhled dostal dům v 1816 podle plánů J. Hausknechta. Ve středověku patřil pozemek ke klášteru P. M. Sněžné, byl z něho vydělen parcelací v 1571.

Jungmannovo nám. 4

Mezi ulicemi 28. října a Jungmannovým nám. byl v 2 ½  19. stol. vystavěn blok úzkých domů. Některé z nich jsou velice útlé. Jako dům Jungmannovo nám. 4 ve stylu art deco od Rudolfa Stockara, s průčelími do ulice 28. října 8 a Jungmannova nám. 4. Hned vedle něho se nachází obchod GIYOU GARDEN v domě č. 5.

Dům Jungmannovo nám. 4 byl dlouho považován za jeden z nejužších domů v Praze, ale je jím pravděpodobně dům v Anežské ulici. A nejužší dům světa je pravděpodobně Keret House ve Varšavě, který má 92 cm v nejužším místě a nejširším místě 152 cm (má dvě patra a dostal jméno po israelském spisovateli Etgaru Keretovi, který byl jeho prvním nájemcem).

Jungmannovo nám. č. 17 (Dům hudebních nástrojů)

Výraznou stavbou je i dům u zdi františkánského kláštera. Dům hudebních nástrojů je jedna z mála staveb náměstí, která stále slouží původnímu účelu. Dnes má budova modrou barvu.

Ve funkcionalistickém domě už od 30. let minulého století sídlí hudba. A historie firmy, založené klavíristou a stavitelem pian Ferdinandem Schlöglem, sahá do 1864. Po jeho smrti vedli firmu potomci až do znárodnění v 1950. Po znárodnění se zastavil prodej pian a vystřídal ho levný nábytek pro pracující. I po znárodnění v něm fungovala půjčovna klavírů. Zpět rodina dostala dům v 1991 a vrátily se hudební nástroje.

Jungmannovo nám. č. 1 (Mottlův dům)

Řada neorenesančních domů mezi náměstím a ulicí 28. října končí secesním Mottlovým domem. Byl pojmenován po Vendelínu Mottlovi, krejčovskému a textilnímu podnikateli, Vendelínu  Mottlovi, krejčovském a textilním podnikateli, který obchodní dům provozoval a vlastnil zde též krejčovský salón.

Baťův a Lindtův dům

K Jungmannově nám. také neodmyslitelně patří zadní průčelí Baťova a Lindtova domu z Václavského náměstí, funkcionalistických domů z 1 ½ 20. stol. se skleněnými fasádami.

Kubistická lampa Emila Králička

Pražská kubistická architektura je světovým unikátem. Jejím projevem nejsou jen slavné domy, ale i nenápadné drobnosti, jako tato unikátní lucerna, která je jedinou svého druhu na světě. Je zastrčena v zákoutí náměstí u zdi malé zahrady za kostelem Panny Marie Sněžné. Vytvořil jí architekt Emil Králíček v 1913 v rámci stavebního projektu Adamovy lékárny.  Zajímavým detailem je kamenné sedátko v dolní části sloupu.

Jungmannovo nám č. 16 (Restaurace u Pinkasů)

Restauraci u Pinkasů založil Jakub Pinkas, původem krejčí, který přišel do Prahy z Budětic. Pinkas krejčovské řemeslo postupně opustil a věnoval se pouze provozu pivnice. Hospoda byla i místem společenského a politického dění, v dobách národního obrození zde pobýval Palacký, Rieger, Jungmann a později i T.G. Masaryk. V době komunismu zde také rozdával samizdatová díla Hrabal a hospoda byla neoficiálním místem kulturního a společenského života tehdejší doby.

Jungmannovo náměstí má svou zvláštní genius loci. Patří mezi komornější místa centra Prahy a bylo by přínosné tuto hodnotu náměstí zachovat a byla lidmi vyhledávána. Jsme rádi součástí tohoto náměstí. Věříme, že obchod GIYOU GARDEN místu sluší a budeme se i rádi účastnit vytváření jeho budoucnosti.


GIYOU
info@giyou.cz